Artur a Minimojové
Arthur a Minimojové
Arthur a Minimojové vypráví o chlapci, který se musí nechat zmenšit, aby získal poklad a mohl splatit rodinné dluhy. Ve světě mrňavých Minimojů se setkává s krásnou princeznou, stává se postupně udatným bojovníkem a musí porazit škaredého zloducha, který chce svět Minimojů zaplavit, a všichni se bojí vyslovit jeho jméno. Ve filmu jsou zcela patrné dějové motivy z Mravenčí polepšovny, Harryho Pottera (zloduch, jehož jméno se nesmí vyslovovat... i vizuálně vypadá jako Voldemort) a řady dětských knížek (Gregor the Overlander od Suzanne Collinsové má téměř stejný příběh).
Jenže dětem nějaké to vykrádání nejspíš vadit nebude. Zejména pak, když Besson vykrádá ze všeho to nejlepší - výsledkem je sice poněkud neoriginální směsice, ale přesto zábavná a zajímavě řešená. Chybějící příběhovou originalitu totiž vynahrazuje originalita prostředí, postaviček a vizuální pojetí. Svět Minimojů, do kterého se Arthur dostává, když se vydává hledat dědečkův poklad na zahradě, aby pomohl babičce splatit dluhy a nepřišli tak o dům, je vizuální nádhernou, která svým zpracováním připomíná to nejlepší, co kdy počítačovou animací vzniklo.
Arthur a Minimojové kombinuje klasický hraný film s CGI animací, a zatímco hrané pasáže nejsou tolik zajímavé, animované části jsou jako úplně jiný film. Luc Besson má stále cit pro živé vizuály (jeho předposlední film Angel-A je vlastně obrazově velmi oslnivý, ačkoli dějově kulhá jak jen to lze). Například Arthurovo luštění hádanek, které dědeček na farmě zanechal a jejichž vyřešením získá desetiletý chlapec možnost podívat se do světa pidilidí, je jedna z nejlepších hraných částí a svým dobrodružným ztvárněním dává vzpomenout na ty nejlepší dětské filmy. Jakmile se ale dostáváme do animovaného světa, návraty k hraným částím jsou až bolestné.
Ani by nevadilo, že v hraných pasážích všichni herci příšerně přehrávají (vzhledem k žánru se to dá ještě pochopit), ale jednotvárnost a podivínskost jejich postav je poněkud ubíjející. Freddie Highmore v roli Arthura do mrtě využívá svůj kukuč "hocha s dobrým srdcem, kterého okolnosti nutí k extrémním činům". Arthurova babička v podání Mii Farrowové je zase osudem zbědovaná žena, která nemá peníze, všechno se na ní valí, ale svého vnoučka má raději než vlastní děti a je pro něj schopná udělat všechno. Na scéně se čas od času objeví zničehonic africký domorodý kmen, aby Arthurovi pomohl s jeho hledáním cesty k Minimojům (a nikdo se neobtěžuje vysvětlit, kde se v americkém středozápadě 60. let tak najednou vzal), sem tam přijde zaběsnit šílený výběrčí pohledávek, který jim chce zabavit dům.
Jakmile se ale Arthur dostává do animovaného světa Minimojů, začíná být film o poznání lepší. Vizuálně působivý, v každé minutě zběsile akční a tím téměř nezastavitelný. Arthur se postupně seznamuje s bizarním světem plným podivných postaviček a zjišťuje, že jeho jméno nebude jen tak. Podaří se mu totiž ze země vytáhnout legendární meč a stát se tak hrdinou, který musí zachránit svět Minimojů před zlovolným Malthazardem (odkaz na legendu o Artušovi snad ani není třeba zmiňovat).
Tím začíná vyvedená dobrodružná cesta, v níž nechybí povedené hlášky, fenomenální akční scény plné energie, dynamiky a napětí (dokonce i nějaké to lehce erotické napětí - v českém dabingu to tak nevyzní, ale když v angličtině balí osmačtyřicetiletý hlas Madonny, která mluví princeznu Selenii, čtrnáctiletého Freedieho Highmorea, má to poněkud zvláštní, až úchylný nádech). Výtvarníci měli při vytváření animovaného světa schováno v rukávu spoustu nápadů, a je to vidět. Už jen takový Král světa Minimojů, který vypadá jako velký chlupatý obr, ale později zjistíme, že je jenom nadnášen něčím, co připomíná sněžného muže.
Když se na konci filmu dostáváme z animovaného světa Minimojů zpátky do toho našeho, bylo mi to skoro až líto. A když jsme se závěrečnými titulky se všemi těmi postavičkami rozloučit, vyloženě jsem se začala těšit na další díl (který je v plánu), a to mi není deset let. Arthur a Minimojové mají konec otevřený, a vypadá to, že za takové dva roky se do jejich promyšleného imaginárního světa podíváme znovu.
Komentáře
Přehled komentářů
fghkfjh
senza
(michael petranek, 29. 12. 2008 18:17)je to nejlip animovany film v historii svet nejlepsi tab byla selenye je heska a sikivna a mrstna a ten prcek neni ani zas tak spatnej (ukecanek) a artur chtel bich se stat minimojem je to nej nej nej nej nej nej film na celim svete miluju selenyi
dobry
(jan fidler, 28. 12. 2008 13:00)
je to asi nejlepsi animovany film v historii sveta fakt se mi to libylo nejlepsi postavicka tam byl ten maly prync fakt dobre ukecany
zgkdhjdgj
(fhgjfghfjhg, 29. 12. 2008 19:30)